V klidné zahradě zalité éterickým světlem sedí krásný a elegantní anděl ladně mezi kvetoucími květinami a kymácejícím se listím. Oděná ve splývavých róbách, které se třpytí nebeskou září, vyzařuje auru míru a moudrosti. S jemnými křídly rozevřenými za ní je anděl ponořen do knihy a její klidný výraz je osvětlen jemným zářením, které jako by vycházelo z jejího nitra. Vzduch je naplněn melodií ptačího zpěvu a scénu obklopuje pocit klidu, zatímco přítomnost anděla naplňuje zahradu nadčasovým klidem, který přesahuje pozemskou říši.